Spitfire PDF

N3310 1968 When it comes to aircraft on the silver screen MH434 is the leading lady of them all. She has appeared spitfire PDF many movies and television productions.


Författare: Wolfgang Mühlbauer.
Mit der Spitfire gelang dem Hersteller Supermarine sein wohl berühmtestes Flugzeug, die Maschine, die die Luftschlacht um England gewinnen sollte. Flugzeug Classic erzählt anhand seltener Bilder und bislang unveröffentlichter Zeichnungen die Entstehungsgeschichte dieses außergewöhnlichen Jagdflugzeugs.

Perhaps her most famous role was that of Squadron Leader „Skipper’s“ Spitfire from the 1968 film „The Battle of Britain“. Taka taka taka taka taka taka taka! Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání Na tento článek je přesměrováno heslo Spitfire. Tento článek je o stíhacím letounu z druhé světové války.

Air Force Ensign of the United Kingdom. Supermarine Spitfire byl britský jednomístný stíhací letoun sloužící v RAF a v letectvech dalších spojeneckých armád během druhé světové války. Supermarine začalo s vývojem své první stíhačky jako odpověď na specifikaci F. 30 vydanou britským ministerstvem letectví v roce 1931.

Ta požadovala letadlo moderní koncepce poháněné motorem Rolls-Royce Goshawk II. Vyvíjený stroj dostal označení Type 224 a jeho šéfkonstruktérem byl R. V roce 1935 britské ministerstvo letectví objednalo ve firmě Supermarine specifikací F. 34 první celokovové stíhací letadlo pro potřeby RAF. Prototyp Supermarine Type 300 byl dokončen 18.

1936, konstruktérem byl opět Reginald J. Původní výrobní série měla dvoulisté dřevěné vrtule, ale od 78. Spitfiry opatřovány za letu stavitelnou kovovou třílistou vrtuli de Havilland. Celkem vzniklo 24 verzí s mnoha subvariantami lišícími se motory, výzbrojí či výstrojí. Výzbroj se zpočátku u prvních verzí sestávala výhradně z kulometů.

IA nesla osm kulometů Browning ráže 7,7 mm vestavěných do křídla. Související informace naleznete také ve článku Supermarine Seafire. Existovala také námořní verze nazývaná Seafire určená pro operace z palub letadlových lodí. Celkem bylo vyrobeno více než 2 500 strojů různých verzí letadla Supermarine Seafire.

K vyřazení Seafire ze služby došlo v roce 1952. Začátkem roku 1940, kdy probíhaly boje v Norsku a Spojenci ztratili všechna tamní pozemní letiště, přišlo RAF s návrhem přestavět Spitfiry na plovákové stíhací letouny, schopné operovat z mořské hladiny v oblastech, kde nebylo možné nasazení letadlových lodí. V dubnu začali přestavovat Supermarine Spitfire Mk. Norsko mezitím skončil a tak se stroj vrátil do původní podoby pozemního stroje.

Jedním z důležitých prvků konstrukce bylo tzv. Messerschmittu odpoutat prudkým přechodem do střemhlavého letu, kdy zprvu získal před pronásledovatelem cenné desítky metrů. Vb BM597, dodnes provozovaný Historic Aircraft Collection v původní kamufláži polské 317. VC, BR114, po úpravě na výškovou stíhačku u No. Spitfire se časem stal, i díky úspěšné propagandě, legendou bitvy o Británii. Spitfire byl určitě jedním z nejlepších stíhacích strojů své doby. Během roku 1940 měl svou nezastupitelnou úlohu při ochraně britského vzdušného prostoru a při ochraně ustupujících britských a francouzských vojsk u Dunkerque.

Výkonnější a obratnější Supermarine Spitfire zaměstnávaly stíhačky nepřítele a odolné Hawker Hurricane rozbíjely svazy bombardérů. Oba typy byly v tomto období pro Brity určitě nenahraditelné. Spitfire a Hurricane měly oproti německým strojům výhodu v navigaci. Hlavní však bylo to, že ho Britové dovedli velmi účinně použít a skvěle navigovat své hlídkující stroje k nepříteli. Nezanedbatelným faktorem byla i blízkost vlastních letišť a tím pádem i nižší spotřeba paliva, což nahrávalo letcům RAF. II byly bojově nasazené v Evropě do konce roku 1941, kdy začaly být nahrazovány verzí Mk.

This entry was posted in Sachbücher. Bookmark the permalink.